Znáte tu story, jak Liverpool prohrál v Lize Mistrů na Barceloně 0:3 a trenér Liverpoolu vyzvedl výkon svého týmu až do nebes, navzdory kruté prohře … ten vám dnes v miniseriálu připomenu, ale musíte chvíli počkat … vzpomínáte na ty schody z minulého týdne? Znázorňovaly, v jakém pořadí na trenéra čekají otázky k zodpovězení, pokud chce své svěřence připravit na konkrétní sportovní výkon nebo je při tomto výkonu vést. Dále už víte, že vše začíná u toho, zda trenér ví, co chce. K tomu pomáhá ujasnění si smyslu, příčiny. Srozumitelný smysl každého úkolu, aktivity nebo cíle je naprostým fundamentem působení trenéra na hráče při tréninku stejně jako v zápase nebo v životě vůbec. Hráčovi pak velmi pomáhá, když tento smysl stále cítí. Tam jsem minulý týden skončil – tedy, že to musí hráčovi i trenérovi dávat smysl.
JEDNOZNAČNOST, PŘEDVÍDATELNOST
Jdeme dál … Když trenér ví, co chce, staví před hráče úkoly a cíle. Ty mají být pro hráče srozumitelné. Nesrozumitelným se stávají, když je nedefinujeme jednoznačně, tedy když připouští různé výklady toho, co se má stát a proč. Cíl má být hodnotitelný, aby bylo po výkonu možné jednoznačně posoudit, zda úkol byl (úspěch) anebo nebyl (neúspěch) splněn. Trenér fotbalového Liverpoolu Klopp prohlásil svého času po prohře s Barcelonou 0:3 v Lize mistrů: „Podali jsme nejlepší výkon za poslední dva roky na venkovním hřišti“. To bylo překvapivé a smělé prohlášení vzhledem k tomu, že tým v podstatě utrpěl debakl. Vše ukazovalo na to, že to tak vyhodnotil, protože jeho tým pravděpodobně splnil taktické úkoly, které Klopp stanovil, proto ho pochválil bez ohledu na krutý výsledek. Z Kloppova jednání si lze vzít jedno důležité ponaučení: totiž, že ať jste kouč fotbalového Liverpoolu nebo žákovský či juniorský trenér v Čechách, měl byste ve vlastním zájmu pracovat průběžně se třemi důležitými mentálními úkony:
• Ujasnit si, co chcete (to už známe z minula)
• Ujasnit si, jak to sdělíte, aby nebylo možné „dvojí“ chápání.
• Trvat na stanovených principech i za nepříznivého „počasí“, případně se poučit a upravovat situačně postup k cíli.
Trenér Klopp evidentně jasno měl. Věděl, co chce a hráčům to zřejmě srozumitelně vysvětlil, protože zadání splnili a výkon Liverpoolu byl podle jeho hodnocení dobrý. A to i přestože soupeř deklasoval jeho tým 3:0. Klopp neztratil hlavu a nenechal se zviklat ve svém záměru, a navíc získal důležitou zkušenost, byť prostřednictvím bolestné prohry. Trenér a jeho tým mají v rukou výkon, nikoli výsledek. To neříká Klopp, to říkám já, ale on to prakticky realizuje a pravděpodobně se tím řídí. Klopp hodnotil ve svém vyjádření výkon, výsledek nechal stranou, a tím posílil u svých hráčů jednotné chápání, co je pokládáno za úspěch a co za neúspěch i to, že výkon je jediné, co máme ve vlastních rukách, výsledek nikoli. To vše navíc posiluje trenérovu autoritu a předvídatelnost. Hráči potřebují, aby pro ně bylo trenérské hodnocení i situace sama předvídatelné. A kdo někdy trénoval nějaký tým, tak dobře ví, jak těžké je dosáhnout toho, co jsem před chvílí nazval jako „jednotné chápání v týmu“. Ve fotbale je jedenáct osobitých bytostí, jedenáct názorů, jedenáct životních příběhů a udělat z toho jedny perfektně seřízené švýcarské hodinky, to je kumšt. A ještě, když navíc trochu teče do bot. V rovině trenérského myšlení to začíná u věty: „Vím, co chci“, a my si zopakujeme, že tahle kvalita stojí na několika pilířích, první dva už jsme si odhalili – smysluplnost a jednoznačnost /předvídatelnost/. Zítra další – o tom, že i když vím, kde je cíl, musím znát trasu, kudy jít … A na závěr poznámka: v odvetě vyhrál Liverpool 4:0 a postoupil do finále Ligy Mistrů, kterou nakonec vyhrál. Tak děkujeme za lekci, pane kolego Kloppe.