Konečně jsem se dočkal! Nejen že posíláte lajky (vřelý dík) a sdílíte (to je pro mě závazek), ale zaplaťpánbůh i diskutujete a tentokrát nejen emocionálně. Někteří z vás spustili pod posledním článkem https://www.facebook.com/…/a.273659609…/838717566701608/, palbu odborných názorů. Vybral jsem reakce některých z vás, protože mě vyprovokovali k odpovědi a postupně se během týdne ke každému dostanu. Začneme dnes u pojmu robot. Vymyslel ho Karel Čapek v díle RUR a poradil mu ho jeho bratr Josef. Dílo je živé i dnes, však si za svůj literární um vykoledoval Čapek málem „Nobelovku“ za literaturu. Rob Javor reaguje pod zmíněným článkem na pasáž o robotech v nás: „říct že hráč je jako robot, nevím, myslím že NE … než hráč projede z obranného do útočného pásma, musí se sám rozhodnout a to hned několikrát… To je hra…“, říká a má pravdu.
A teď nabízím situaci: ruský útočník je vzdálen od Dominika Haška v brance Čechů cca 4 m. Rus nasazuje ke střele – rána jako z děla a Dominik Hašek drží puk v lapačce. Jak je to možné, když doba letu puku k Dominikově ruce je kratší než schopnost Haškova mozku vědomě reagovat? Je to prosté, reaguje instinktivně (podvědomě). Ten instinkt je výsledkem drilových cvičení a zkušenosti z tisíců předešlých zásahů v zápasech. Když bude tentýž ruský útočník střílet z vlastní modré, chytím ten puk možná i já, pokud se nepodělám strachy. A Dominik Hašek? Ten ho chytí a ještě se přitom napije ze své občerstvovací láhve. V tomhle je obsažen můj názor. Já jsem netvrdil, že hráč je robot, nýbrž, že se chová někdy jako robot nebo že je uvnitř něj jakýsi herní robot. Hráčský mozek je totiž souhrnem vědomého a podvědomého. Tyto dva systémy fungují jako „manažer“ (vědomé myšlení) a „robot“ (podvědomé procesy). Jsou zčásti protikladné a zároveň spolu i navzájem spolupracují a doplňují se. Robot je rychlejší, manažer je přesnější a chytřejší, ale pro hru často příliš pomalý. Můžeme říci, že manažer – tedy herní myšlení je jakýmsi „králem bez žezla“. Je sice nejvyšším rozhodovacím procesem, ale v mnoha klíčových situacích přebírá velení automatický robot. Trénink mládeže by měl z větší části cílit především na rozvoj automatických pohybových a rozhodovacích procesů hráčů s cílem automatizovat pohyb, vnímání a rozhodování. Zatímco trénink dospělých je spíše průběžnou reorganizací herního myšlení. Pohybové a rozhodovací vzorce se samozřejmě liší např. v hokeji oproti volejbalu. Ale o tom zase třeba zítra …