Tak už jsem ho chytil. Rok poté, co jsem zde zahájil seriál povzbuzujících příspěvků, jsem obdržel výsledek testu: POZITIVNÍ. Můj postoj se ovšem ani v nejmenším nemění, ba dokonce získal na síle. Věřil jsem sice, že mě imunita ochrání i proti vniknutí viru do těla, teď doufám, že mě ochrání proti závažnému průběhu onemocnění, zatím jsem už pátý den skoro bez příznaků. Dej Bůh, ať to tak zůstane i dál. 26. března 2020, tedy přesně před rokem, jsem zde na fb napsal: „KAŽDÁ NEMOC JE ZPRÁVA, ještě úplně nevíme jaká, ale zpráva naléhavá, že něco děláme blbě. Za rok jsme to ještě nerozluštili, ale pár ponaučení tu už přeci jenom vidím:
PONAUČENÍ 1: IMUNITA JE KAPITÁL
Zásadní problém je, že umírají lidé. Zatím tomu nikdo nedokázal zabránit, i když je tu už vakcína. Umírají především lidé, kteří jsou ohroženi nejen virem, ale i dalším onemocněním. Seniory a jinak nemocné prostě musíme ochránit, ale pro ostatní platí i nadále, zdraví a odolní to nesou lépe. Proto VEZMI ZDRAVÍ DO SVÝCH RUKOU – SYSTEMATICKY BUDOVANÁ IMUNITA JE KAPITÁL.
PONAUČENÍ 2: SLEDUJ VOLEBNÍ PROGRAMY
Mocní tohoto státu nechali sport ve štychu, resp. především sport mládeže. Nechci být adresný, ani žehrat na tu či onu politickou stranu nebo sportovní agenturu, ale realita je zřejmá: na podporu sportu se nenašla politická vůle. Pamatuj si to a ve volbách, aniž bych chtěl cokoliv naznačovat, podpoř ty subjekty, které na sport a pohyb mládeže budou myslet, a hlavně ty, kterým jejich sliby uvěříš. NENECH UŽ NIKDY VZÍT DĚTEM SPORT A POHYB A ZAVŘÍT SPORTOVIŠTĚ
PONAUČENÍ 3: HLEDEJ ALTERNATIVY
I přesto, že se mnoho lidí (podobně jako já) zaměřuje v zimě spíše na sportování pod střechou – tenisovou čtyřhru v hale, plavání, fitness, atd. ta čínská nemoc nás donutila uvažovat jinak a vyhnala nás i v zimě ven. K našemu prospěchu: tenis se dá hrát venku až do prosince, na kole se dá jezdit téměř nepřetržitě, kopečky se dají vybíhat i za mrazu. Pohodička přitom není taková, ale výsledný efekt o to lahodnější, a proto HLEDEJ ALTERNATIVY POHYBU ZA KAŽDOU CENU.
PONAUČENÍ 4: DISKOMFORT NENÍ SPROSTÉ SLOVO
Západní Evropa, do níž patříme, je prostě rozmazlená. Tělesně i životně změkčilá. Zákeřná nemoc nás donutila uvažovat nad tím jak zvyšovat životní otužilost, ať už zesíleným zájmem lidí o otužování čí rychlým uvědoměním si, že dobře už bylo a je záhodno mít na paměti: PŘIPRAVUJ SE ZNOVU NA ŽIVOT V DISKOMFORTU.
PONAUČENÍ 5: RESPEKT, NE STRACH
Většina z našich spoluobčanů, mě od minulého týdne nevyjímaje, poznala nemoc na vlastní kůži. Někteří s lehkým průběhem, jiní velmi kritickou formu. Takže už víme – ta nemoc skutečně existuje a je opravdu zákeřná. Znamená to, že je nutno jí vzít vážně, respektovat nutná opatření, například, abychom na sebe z metru neprskali. Na druhé straně panika je tím nejhorším doprovodným efektem, který bohužel mnoho lidí a institucí živí. Nenechte si vnutit tento model. Doporučuji heslo profesora Berana: RESPEKT ANO, STRACH NE!
PONAUČENÍ 6: NENECH SE OTRÁVIT, NENECH SI VZÍT NADĚJI
Napřed lidem minulý rok na jaře zatrhli pohyb, potom je na podzim připravili o dobrou náladu, a teď i o naději. Za pohyb na hřišti jsme si našli alternativy, když čínský vetřelec z už nechal vážné stopy na psychice mnoha lidí, volal jsem: “nenechte se otrávit”. Když ale začala v lednu lidem chybět NADĚJE, napadlo mě, že tohle může skončit občanskou neposlušností (ale to je ponaučení 7). Šestka zní: NENECH SI VZÍT NIC – ANI POHYB, ANI DOBROU NÁLADU, ANI NADĚJI. Není to tak snadné, ale přičiň se, vzdoruj, bojuj, ostatně nikdo jiný to za tebe neudělá.
PONAUČENÍ 7: OBČANSKÁ ZODPOVĚDNOST I NEPOSLUŠNOST
Mimořádný stav nám poskytl více času. Více času pro sebe samé i pro ostatní. Protože jsem osobně i občanský angažovaný: zametám cyklistické chodníčky v Praze, sbírám odpadky po lese všude možně, cítím jako občan i právo být občansky neposlušný tam, kde zákazy pokládám za nesmyslné. Odmítám poskakovat s rouškou při tenisu, odmítám respektovat zákaz běhat po 21.00 hodině, v parku, kde nikdo není. Nemohu vás vyzývat, abyste činili totéž, ale mohu vás inspirovat k tomu, abyste se CHOVALI OBČANSKY ZODPOVĚDNĚ, ALE I SVOBODNĚ.
A teď mi dovolte, abych si šel odpočinout, protože k pokoře patří i to, že když už virus vniknul do těla, je nutné ho respektovat a vzít na vědomí, že nejsem zdráv, i když to podle vnějších příznaků nepoznám. Chci se s tím pacholkem vypořádat, abych vám co nejdříve mohl opět mávat z bruslí.