Je to na ručník …, ale kdeže, ne pro nás – sportovce, trenéry, děti, rodiče, ale pro ty, co jsou za to zodpovědní. Pro ty, kteří pustí dřív obchody než děti na hřiště. Pro ty, jimž opakovaně posíláme výsledky výzkumů a odborných studií, že venkovní sport není nebezpečný a oni je nechtějí poslouchat. Pro ty, kteří hodili sport dětí přes palubu, přestože se ve většině zemí v Evropě nepřestalo sportovat. Pro ty, kteří dělají, že nevidí, co se venku na hřištích děje. Každodenní práce naší Iniciativy „Restart amaterského sportu“ je u konce. Budeme i nadále posílat odborná data, která obstarávají především Tonda Plachý a Michal Ježdík, Národní sportovní agentuře a expertní poradní skupině vlády, ale víc času už tomu dát nemůžeme, ostatně není to naše práce, jen jsme chtěli iniciovat proces. Něco málo se povedlo protlačit, ale další boj o dvojice, šestice, roušky, antigeny či krychlové metry už nedává smysl. Ti odpovědní by měli hodit ručník do ringu. Tuhle bitvu prohráli. Jejich opatření už totiž nedodržuje nikdo, ale projeli i bitvu o důvěru lidí. A vy všichni ve sportovním cechu už jste si správně cestu našli, a pokud ne, rozhlédněte se kolem sebe až bude hezky a dojde vám to. Myslím, že už se začíná sportovat i tam, kde je nějaká stěna kolem / jestli si rozumíme /. Je fajn, že se většina z vás nenechala otrávit a čiňte tak i nadále.