Tohle jsem napsal asi před 6 -7 lety. Můžete si to vyhledat v Magazínu deníku Sport. Teď přišel ten moment, kdy se hodí to připomenout, protože Karolína Plíšková dnes nastupuje ve finále Wimbledonu. Trochu tehdejší text redukuji, ale to podstatné zůstává. Míval jsem ve sportovním prostředí problém vysvětlit, co myslím pojmem „průchodná psychika“. Karolína Plíšková byla pro mě vždycky ztělesněním tohoto pojmu.
PŘEČTEŠ TO V POHYBU
Psychika člověka se projevuje v pohybu. Pozoroval jsem hru Karolíny Plíškové, ještě když nebyla známá, a trklo mě: „to je ono“. Velmi rád si totiž testuji psychologický odhad podle pohybového projevu hráče. Ve sportu se bojuje o psychologickou převahu čili o to, která hráčka je situačně v pohodě a která pod tlakem. Nejvíc to ovlivňuje aktuální stav, tedy jestli vedu nebo prohrávám, ale ještě NĚCO. To něco nazývám PSYCHICKOU PRŮCHODNOSTÍ. Mám na mysli stav, kdy hráčova hlava je čistá a psychikou prochází bezproblémově děj utkání, nic mu nestojí v cestě a hraje podle svých nejlepších možností. A co by mu mohlo stát v cestě? Mindráky, nejistoty, špatné zkušenosti, nespecifické strachy, obavy z následků chyb, obavy o případnou prohru a poškození osobní prestiže, ale i třeba špatné svědomí z nedůsledné přípravy, nedostatek vůle vyrovnat se s těžkostmi v zápase či vyhořelost. U žen navíc, „jak u toho vypadám?“. Těch psychických důvodů by se dalo jmenovat více, ale o to nejde. Jde o to, že optimálnímu výkonu stojí v cestě nějaký balvan. Děj utkání v takovém případě hráčovou psychikou přirozeně neprochází. Vnitřní prostředí hráče průchodnost komplikuje a způsobuje, že pohyb se stává strnulejším, čtení hry není tak jasnozřivé, herní rozhodování je ochromeno. Prostě křeč, příznak neprůchodné psychiky, protože jakási klapka v nitru hráče brání tomu, aby přirozeně hrál. Karolína Plíšková má dle mého soudu principiálně průchodnou psychiku a myslím, že to je jedna z jejích zbraní. Viděli jste, že prošla v semifinále těžkými momenty, ale zvládla je. Její pohyb působí přirozeně, plynule, elasticky, dokonce ledabyle či ležérně.
ODOLNÁ FLEGMATIČKA
Možná její herní a osobnostní projev na někoho působí až lehkomyslně, ale ona to není lehkomyslnost. Je to, spíš jakási „nezávaznost“. Jan Kukal, jehož názorů si vážím, ji nazývá odolným flegmatikem. Vypůjčím si ten výraz, protože o ničem jiném nemluvím. Tenhle odolný flegmatismus může být překvapivě ve vypjatých okamžicích zápasu předností, poněvadž vám pomůže nezpanikařit. Naproti tomu extrémně zodpovědní hráči mají v takových okamžicích tendenci „křečovatět“. Ale pro typy hráčů jako Plíšková jsem měl ve svém sportu vždycky slabost. Vyčítá se jim netečnost či laxnost, ale to je povrchní soud. Herní pohoda se neprojevuje pouze demonstrativními gesty, ale naopak může být velmi silně prožívána dovnitř, takže to navenek může zkreslovat. Jen si vzpomeňte, jak ji spousta lidí už odepsala. Ovšem já jí docela věřím, když říká: „ …všichni mysleli, že je se mnou konec, já si to nikdy nemyslela, ani vteřinu jsem nepochybovala …“. Ať už dopadne finále jakkoliv, má plné právo říct: „jsem opravdu hodně hrdá na svůj výkon …“. Nevím o ní nic víc, než že jsem ji viděl dvakrát hrát naživo a jednou jsme seděli s Jardou Duškem se sestrami Plíškovými po představení Čtyři dohody. Járin se s nimi kamarádí. Takže Karolínu víceméně neznám, ale na tuhle její vlastnost jsem si tehdy před léty vsadil. To ještě nehrála grandslamová finále, ale její osobnost vidím stejně, říkám tomu průchodná psychika …