Tomáš Pacina je trenér české hokejové reprezentace žen, která vybojovala postup na olympiádu. Tenhle chlápek v patnácti s matkou emigroval do Německa a začal s trénováním, aby se později přesunul do zámoří a jako trenér hokejových dovedností to dotáhl až do NHL. K jeho klientům patřilI třeba Sidney Crosby nebo Patrick Kane. Proč o tom píšu? Projděte textem až na konec …
Pacina třeba tvrdí: „Trenéři a rodiče mají povinnost děti na neúspěch připravit, ne je před ním chránit. … děti musí vědět, že musí každý den pracovat, aby se zlepšily. Když jim řekneme, že výsledky nebudeme počítat, že všichni jsou vítězové, tak to není realita života. To je nová vlna, se kterou hluboce nesouhlasím“. JÁ TAKY NE! Kdo se snaží vyzmizíkovat všechny stresující vjemy ze života dítěte je stejně nebezpečný, jako ten, který stresuje dítě neúměrným tlakem, to zase říkám já.
Jakoby se potírala touha být lepší než ostatní a uměle se tiší bolest poražených. Co potom v dospělosti? Kdo člověka ochrání proti negativním vjemům a tlaku konkurence než on sám. Já, jako každý z nás, dostávám v duševní rovině přes držku dennodenně od malých výchovných záhlavců až po sem tam pořádný výprask. Ovšem i hojnou porci sladkých, slastných a vítězných pocitů. A naučil jsem se s touto protichůdností žít. A kde takovou odolnost i smysl pro míru má člověk asi tak nakoupit? Mimo jiné ve sportu.
Povzbudivé lži pozitivních ostřelovačů pokládám za doslova nebezpečné, protože vytváří v dětech falešné sebevědomí. A ze stejného důvodu mi chutnají slova pana Paciny: „Děti nejsou schopné si uvědomit, že nejdřív je práce, až pak se dostaví výsledky. Ony si myslí, že mají na výsledky nárok hned. Jsou vedeny k tomu, aby neměly žádnou zodpovědnost“, a já opět jeho slova lajkuji! Konkurence i hierarchie jsou zdravé, pokud si dokážete ukousnout přiměřený díl. Přílišná frustrace bere dětem chuť, to ví každý. Ale to neznamená, že nebudeme pomáhat dětem zvyšovat práh odolnosti vůči stresu a negativním vjemům. Vždyť je to proboha princip sportu! A tuhle zkušenost chtějí nějací hyperkorektní chytráci dětem vzít?
A tedy proč jsem to napsal? Vezměte to jako předkrm k povídání s velmi zajímavým člověkem jménem Tomáš Pacina. No samozřejmě, ve čtvrtek v podcastu Přes příkop. V otázce lhaní o bezbolestném dětství se s ním rozhodně shodnu.