Vím, že seru spoustu lidí. Ale život se „nuluje“, takže mě navzdory tomu někteří uznávají či mají rádi. Nedávno mě příjemně překvapil můj třídní z gymplu, později ředitel Zdeněk Žabokrtský /zvaný Žabák/, který o mně do místního plátku v Rychnově nad Kněžnou napsal milý článek, přestože mi dával ve škole nemilosrdně čtyřku z matiky. On to nemůže napsat úplně natvrdo, chtěl trochu vylepšit můj obrázek, ale já jsem byl tehdy dost nezvladatelný týpek. Na druhé straně mi v článku připomněl něco, na co už jsem zapomněl, své průsery už jsem s radostí vytěsnil, cituji ho doslova: „ZH měl ve třídě nerozlučného kamaráda Jirku Bečvarovského. S ním trávil veškerý čas i mimo vyučování, a to hlavně sportem. Celé studium brali s humorem a věnovali se hlavně tomu, co je bavilo, nenechali se svázat školním řádem a výsledkem bylo občasné vybočení z jeho rámce. Pak s pobavením třídy přijímali „trestíky“. Dokonce vyhlásili soutěž, ve které hříšníci dostávali body: 1 bod za třídní důtku, 3 body za ředitelskou, 5 za dvojku z chování. Při sčítání bodů ve třídě na konci studia nebylo pochyb o vítězství ZH a JB. Oba dva získali více než 20 bodů. Celý studentský život tato dvojice prožila v klidu, nestresovali se …“. A tak bych rád tímto článkem vyzval vás rodiče, učitele a trenéry, abyste vydýchali podobné kluky, jako jsem byl já, za předpokladu, že nějakou bohulibou činnost dělají pořádně a náruživě. On to život nakonec srovná… A tak z fotky (Petra Vavreckova]) hledím do starých časů a tobě Zdeňku děkuji, udělal jsi mi radost … #gympl Petra Vavreckova] #hanik #volleyball #volejbal @orlickynetnews @rychnovaci.cz